. . . . Fantasie, jeden moudrý muž říkal, že je to brána mezi dvěma světy . . . :)

14. dílek- Maguár

15. prosince 2007 v 18:45 | by Melian |  *Rok celý na ruby*
"Prosímtě, nevíš, jak je na tom Lily?"
"A jak jí vlastně budeš říkat?"
"Hm, takže kvůli němu se pořádá ples?"
A/N: Za opravu děkuji Triss!(MOC se omlouvám za ten překlep předtím!) Kapitolku věnuji všem, co mi udělali takovou radost těmi komentáři:) A hlavně Anduel, děkuji za všechno!:) Znovu prosím o komentáře a pěkné čtení!:)

"Tak jo, jste připraveni? Můžu?" podívala se Jane po všech přítomných.
Všichni poberti souhlasně přikývli až na Petra, který se krčil v rohu. Sandra na poslední chvíli rychle listovala učebnicí k péči o kouzelných tvorech a Patrika zaujala místo vedle Siriuse, s namířenou hůlkou na klec.
"Pozooor, teď!" Jane odstranila zástrčku a dvířka od klícky se otevřely. Všichni přítomní nervózně pozorovali tvora, který měl každou chvilku vylézt.
Nestalo se však nic. Maguár spal.
"To je teda! My kvůli němu překonáváme ty vaše zabezpečený schody, lezem z postele už před desátou hodinou a on si klidně spí! No to je nanic," řekl otráveně Sirius a kývnul na ostatní Poberty, že už půjdou. James, ještě než Poberti odešli, nepatrně na Siriuse kývnul a otočil se k Jane.
"Prosímtě, nevíš, jak je na tom Lily? Já to nechápu, proč byla na mě naštvaná? Copak jsem udělal něco špatně?"
"Promiň, ale nevím. A navíc to není moje věc. Vy mezi sebou něco řešíte, tak si to taky sami vyřešte. Možná, že kdybys nebyl takovej vůl a nechoval ses ke všem tak, jak se chováš," James se na Jane naštvaně podíval a jí došlo, že by se měla mírnit. Nechtěla, aby Vánoce musela strávit rozlámaná v krabičce od zápalek.
"Kdybys nebyla taková kráva," začal James, ale najednou se zastavil uprostřed věty. Neuvěřitelně ho totiž zaujalo něco za Jane. Ta se nechápavě otočila a zrak jí utkvěl na neobyčejném kousku pergamenu. Byl tam Pobertův plánek.
"Řekni mi, jak se tohle, mohlo dostat do tvejch věcí?! Vždyť to je NAŠE!" zařval rozjíceně James.
Jane se přikrčila. Úplně zapomněla, že ho vůbec měla u sebe. V posledních dnech se toho dělo příliš mnoho, než aby plánek pořádně mohla prohlédnout. A když dneska hledala své oblíbené ponožky, asi jí omylem ten očarovaný pergamen vypadl z kufru.
"No ví-š, víš já sem nechtěla, noo, o-no," nedořekla svůj koktající proslov Jane, neboť ji James přerušil, nezdvořák.
"Tohles přehnala Blueová!" a byl pryč i s Plánkem s velkým P.
***
Milá Lily,
ani nevíš, jak jsi mi už začala chybět. Musím se tě hned na začátek zeptat, jak se máš? Jak si užíváš Vánoce? A co ta tvoje sestra, neotravuje moc?
A jak tě baví lyžování? Mě Angela jednou vykládala, že to má bejt docela legrační sport, tak doufám, že se u něj nenudíš.
Já se teda nenudím v žádném případě! Ani se neptej, co mi Sandra dala k Vánocům. Tušíš? Ano, zvířátko, když budu psát slušně. Dala mi Maguára! Že nevíš, co to je? Takový ten tvor, o kterém jsme se učili někdy v tomhle měsíci. Má to bejt nějaká hrozná bestie, která je trošku podobná kočce, až na to, že je větší a má lví ocas. Ten můj, "drobek malej," je celej černej pokud se k jeho kleci nepřiblížíš natolik, abys mohla zahlédnout jakési mramorování. No, co na to říkáš?! Neboj, ještě nikoho nesežrala, neboť v obchodě, když ho prodávali Sandře, ho pro jistotu uspali aby někoho při přepravě nezranil! Ale prý se nemusím obávat, říkala Sandra, za chvilku už bude čilá. Je to totiž holka. Dále jsem také měla jeden konflikt s Pobertama, takže se bojím vystrčit nos z naší ložnice. A řekneš mi, co se stalo mezi tebou a Jamesem? Vyptával se mě, jestli jsi v pohodě a co se ti stalo.
Je hamba, co teď řeknu, ale už se docela těším na konec tohodle roku, až zase přijedeš. Se Sandrou je to k nevydržení, myslím, že tyhle Vánoce stráví rozplýváním se nad dárkem pro mě. Ještě, že je tu Patrika se mnou.
Měj se hezky!
Tvá cvoklá Jane
Když si svůj dopis po sobě asi po čtvrté přečetla a pokusila se opravit všechny hrubky, co do něj napsala, poprosila Patriku o půjčení její sovy.
Ta něco nesrozumitelného zamručela a odběhla pryč. To mělo být asi ano, pomyslela si Jane a poslala dopis do dály. Potom ještě několik minut koukala za hnědou sovou, jak letí dál a dál, dokud nezmizela úplně. Něco se jí otřelo o nohu, až nadskočila. Zděšeně se začala rozhlížet po věci, která byla vinna.
Maguár na ni hleděl svýma obrovskýma očima.
Vytáhla hůlku a byla připravena seslat na tu potvoru jakoukoliv kletbu, k jejímu překvapení, maguár se na ni jenom díval. Po chvíli váhání se odvážila natáhnout ruku a dotknout se jeho srsti. Měl ji neuvěřitelně měkkou, jako ten nejjemnější medvídek na hraní, kterého k sobě mačkáte tak dlouho, dokud mu jeho srst nevypelichá a jeho korálková očka nevypadnou z důlku. Maguár opatrně očichal povrh jejích prstů. Když shledal její ruku jako neškodnou, začal vydávat podivné vrčení. Jane sebou polekaně škubla a stáhla se od maguára dál.
Přimhouřil oči a poněkud nechápavě se na ni zašklebil.
"On se už vzbudil! No to je úžasné! Dokonce to vypadá, že si tě oblíbil. Proč ho nehladíš, vždyť přede!" vyhrkla uchváceně Sandra, která právě vyšla z koupelny.
"Přede? Ty myslíš to vrčení, které ze sebe vydává lev těsně před tím, než sežere svou oběť?" řekla podezíravě Jane a nedůvěřivě si maguára prohlížela.
"A jak jí vlastně budeš říkat?"
"Říkat? Myslíš, že tý potvoře bych měla dát jméno?" zeptala se naoko ohromeně Jane. Maguářice, jestli se jí dá vůbec takto říkat, uraženě vyprskla.
Pak se otočila a pohodlně se uvelebila na Janiině posteli, odkud si začala povýšeně prohlížet dívčí pokoj. Jane už pomalu čekala, že maguářice odsekne něco jako: "Není to tu tak nóbl, jak jsem si myslela, ale pro začátek mi tahle pidi postel postačí."
"Nevim proč, ale přijde mi trochu protivná, navíc je nějak moc inteligentní."
"Prosímtě, jak může bejt maguár protivnej! Já myslela, že budeš mít radost, když ti dám nějakého tvora, navíc kouzelného!" řekla poněkud zklamaně Sandra a přibližovala se k maguářici, dokud se nezastavila až těsně u ní.
"Je to nádherný zvíře." Jakmile to Sandra řekla, maguářice vystartovala a zahryzla se jí do nohy. Sandra vykřikla bolestí a rychle se natáhla po hůlce.
"Quistydatus! Ty potvoro jedna!" zahřměla a ubohá maguářice odletěla o několik metrů dál s poněkud nepřítomným výrazem.
"Dobrý?! Já říkala, že je to potvora! Pojď sem, teče ti krev, měla bys na ošetřovnu."
"To tak. Normálně mi to zahoj kouzlem. V knize se nepsalo, že by maguáři měli nějak jedovaté sliny či zuby. Kdepak. Ale stejně je to nádherné stvoření, viď?"
Jane protočila panenky, ale rychle začala hojit ránu. Maguářice se mezitím na druhé straně pokoje snažila dát do kupy.
Vypadala, jakoby se jí motala hlava a velice rozčíleně prskala. S tímhle stvořením si zažiju ještě legrace, pomyslela si Jane a dokončila kouzlo.
***
Sandra s Jane zamířily do Velké síně. Obě dvě mlčely, neboť byly na sebe navzájem naštvané. Jane až překvapovalo, kolik problémů může nadělat takové malé zvíře za jediný den. Bylo těsně před obědem, když maguářice pokousala Sandru, takže jakmile byla Sandra v pořádku, chtěly odejít na oběd.
Jane ale na poslední chvíli něco docvaklo.
"A co ta potvora? Myslíš, že je bezpečné ji tu nechat volně puštěnou?"
"Jak to myslíš, copak ty bys ji zavřela? To by bylo týrání zvířat! To přece nemůžeš!"
"Týrání zvířat, nebo ne, nechci, abych přišla do pokoje a zjistila, že z něj zbylo jen pár třísek. Mysli i na Edwarda, co když něco udělá jemu?"
"Edwarda do toho netahej. Než jsem ti ji dala, zabezpečila jsem jeho pelech kouzlem. Jsi hrozně bezcitná!"
Následovalo ještě několik urážek, ale ty bych raději vynechala. Nakonec to skočilo větší hádkou a maguářicí zamčenou v kleci.
Jane byla tvrdohlavá.
Když došly do Velké síně, Jane došlo, že něco nebylo v pořádku. Místnost byla plná k prasknutí, přestože se žádná slavnost, pokud Jane věděla, nekonala. Navíc nikdo ještě nejedl a Patrika na ně zběsile mávala, že jim ubránila dvě místa.
"Ahoj, prosímtě, co se tady děje?"
"Brumbál čeká, až všichni dorazí na oběd, a pak nám plánuje představit svou návštěvu. Podívej se k učitelskému stolu, vidíš toho kouzelníka jak právě mluví s McGonagallovou? To je určitě to překvapení a hned vedle něj sedí ještě nějaká ženská. Teda, popravdě jsem čekala něco víc."
"Počkej, třeba nás ještě něčím uchvátěj, ale doufám, že už to bude brzo! Mám hroznej hlad." zaskuhrala Jane a napjatě čekala, co se bude dít dál.
"Cink, cink, cink! Ehm, ehm!" sjednal si Brumbál ticho.
Jane ho za tohle obdivovala. Jak to dokázal, že v rušné síni si pouhým zacinkáním a odkašláním sjednal ticho?!
"Omlouvám se, že jsem trochu zpozdil oběd, ale myslím, že to stojí za to. Je mi ctí mezi námi přivítat mého dobrého přítele Nicolase Flamela a jeho manželku Doroteu Flamelovou!"
Na chvíli se odmlčel a sjel své studenty pohledem, z kterého se dalo krásně vyčíst slovo: Potlesk! Několik studentů vážně začalo tleskat a Tichošlápek s Dvanácterákem začali dokonce hlasitě pískat a nadšeně mávat manželům Flamelovým.
"Pravým důvodem, proč jsem pozval tak vyjímečné hosty do Bradavic je, že má Nicolas Flamel již šestisté padesáté narozeniny a já mu kdysi dávno slíbil, že na jeho kulaté narozeniny bude moci strávit rovnou dva dny právě tady, v Bradavicích, pokud se někdy stanu Bradavickým ředitelem. Teď už vás ale nebudu zahrnovat svými žvásty: třesky plesky a dobru chuť!" tlesk spokojeně Brumbál do dlaní a na stolech se KONEČNĚ začal objevovat oběd.
"Uhm, kdov jeh toooh tehn Nicholaus?!" zeptala se Patriky Sandra s plnou pusou.
"Nevím, nemám ani tušení. Ale vypadá to, že už má dávno po svém středním věku."
"Já vím, kdo to je. V Krásnohůlkách jsme měly od něj několikrát přednášky. On přece vynalezl kámen mudrců, to kvůli němu se dožil tak vysokého věku."
"Hm, takže kvůli němu se pořádá ples?" zeptala se zklamaně Patrika.
"Nejspíš," přikývla Sandra, když spolkla další sousto.
V tu chvíli Jane něco docvaklo. Příští den měl být ples a ona nejen, že neměla s kým jít, ale i úplně zapomněla si obstarat šaty!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Pro mou radost- kliknete?

klik

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | Web | 15. prosince 2007 v 19:58 | Reagovat

krásná kapitolka..=D Že se ti povedla, to snad ani říkat nemusím, ne??? =D

2 Anduel (Elen) Anduel (Elen) | Web | 15. prosince 2007 v 20:21 | Reagovat

klik...pro tvou radost cokoli:) a JÁ ti děkuju za všechno-za tebe...vždyť ty víš:) ty moje osobní sluníčko

no, ale te´d konečně ke kapče...to bylo naprosto dokonalý! prej nic moc! si děláš ze mě srandu, ne?:) absolutně skvělej nápad s tím Flamelem...a ten maguár-taky si myslím, že s ním zažije ještě spoustu legrace a moc se na ní těším! ty jo, ale takhle ji rozhádat s jamesem to mi nesmíš dělat:-) ale radši konec mejch keců...PROSTĚ DOKONALÝ!!!

3 Melian Melian | Web | 15. prosince 2007 v 20:26 | Reagovat

jéé.. no já nevim.. mě tahle opět přišla slabší.. Dík:-*

4 Melian Melian | Web | 15. prosince 2007 v 20:28 | Reagovat

děkui moc:D teda... teď jsem zase vyprskla překvapením (neboj, same mam po ruce..) Dík.. Celá se červenám:))

5 pantherka pantherka | Web | 15. prosince 2007 v 20:31 | Reagovat

jé. ty máš podobnou anketu jako já :))) Nj, radost musí být :))) Tys mi udělala kapitolkou, tak proč bych neklikla :p CLICK!

Jinak kapitola úžasný skvělá a neím co ještě :))) Moooc hezká!

6 Melian Melian | Web | 15. prosince 2007 v 21:02 | Reagovat

jé, tak to se omlouvám.. netušila jsem..:) Že se opičim:) Na druhu stranu- děkuji!!!:)

7 pantherka pantherka | Web | 15. prosince 2007 v 21:49 | Reagovat

to nevadí :))) vem si kolik lidí má na blogu prosím klikni :DDD

8 Breila Breila | Web | 15. prosince 2007 v 23:14 | Reagovat

Můj komentář už znáš, tedy alespoň dlufá. také se připojiju k chvále.

Povedené.

Teď jen vážně dloufám, že jsi četla to co jsem ti psala v emailu, jinak se stydím, že sem ti to sem napsala tak krátce :-)

9 Wyrda Wyrda | Web | 16. prosince 2007 v 0:20 | Reagovat

Jedním slovem: Krása :-)) Opravdu skvělá kapitolka, ale to asi není nic nového, že? :-D

10 Melian Melian | Web | 17. prosince 2007 v 14:05 | Reagovat

Breila: četla, četla!:) A teda moc jsi mě tím potěšila! Děkuji a vůbec to není krátké. Tě obdivuji, že jsi schopná mi sem ještě napsat komentář, když to i opravuješ:P

Wyrda: to teda je pro mě novinka. Neboť často se stane, že si o nějaké kapitolce myslím,že je horší... A když někdo začne tvrdit pravý opak, zprůměruji si to a jsem nadšená- děkuji!:-*

Pantherka: Tjn:) Ale tak co bych se neomluvila:P

11 Ergien Ergien | Web | 17. prosince 2007 v 16:04 | Reagovat

tak ke komentu se odhodlavam az ted :) nejak sem se snazila najit novy slovo, protože super, dobrý, skvělý, úžasný, fantastický, bombový, úchvatný, nádherný, pěkný, atd... jsem určitě už použila. :D tak se budu holt opakovat a řeknu, že je to vynikající ;)

12 Zub_aTka Zub_aTka | Web | 17. prosince 2007 v 20:52 | Reagovat

aaaa..tak tohle se mi libi xP pred par dny se ze mne stal magor...kazdy den prohlizim asi dvacet stranek s hp povidkami jestli uz pribyla nova...O.o x) a ty tvoje..mmmm..necham si libit x)...

13 Arka Arka | 19. prosince 2007 v 18:47 | Reagovat

Ech, představ si, až teď sem se dostala ke čtení tvých nových kapitol a musím říci: povedené! :) A to asi ještě víc než povedené, vážně supr:)

14 Goddy,Ideen,Zuberstab atd.! Goddy,Ideen,Zuberstab atd.! | E-mail | Web | 20. prosince 2007 v 11:39 | Reagovat

Melian,hluboce se omlouvám,že tvou povídku čtu až teď,ale něják no jsem zapomněla,což mě neomlouvá,ale tak berme to v úvahu ano? :D

Povídka se mi moc líbi,což víš! Ráda čtu tvoje povídky a těším se na pokráčka s Maguárem (maguářicí -lékořicí)!

15 Kate Kate | Web | 13. ledna 2008 v 15:04 | Reagovat

Ahojky, toto je vážně skvělá povídka, narazila jsem dnes na tvé stránky a musím uznat že stojí za to, jen tak dál, už se těším na další kapitolku

16 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 7. února 2008 v 20:38 | Reagovat

Jů.. Nicolas flamel... dobrý nápad.. :) To kámen mudrců ještě žije.. :D Teda jsem zvědavá, s kým nakonec Jane půjde.. :)

17 Eleanor Eleanor | E-mail | 5. října 2008 v 22:08 | Reagovat

Jen tak mimochodem,manželka Nicholase Flamela se jmenuje Perenella. A taky bych se být tebou víc soustředila na pravopis,slavní jazykovědci rotují v hrobech!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama