. . . . Fantasie, jeden moudrý muž říkal, že je to brána mezi dvěma světy . . . :)

3.kapitola- Podivná bouře

1. září 2007 v 20:33 | by Melian |  *Předpovězená*
"Co se děje? Proč musíme zahnat stádo?"
Z dálky se ozvalo dusání kopyt...
"Elen! Rychle musíš odtud!"
A/N: Marsali musím poděkovat za opravu! A bouřce, kterou jsem zažila, děkuji za inspiraci!

Smrákalo se. Krajina byla tichá, až moc tichá. Žádný pták nezazpíval, žádné šplouchání vlnek na řece nebylo slyšet i komáři, kteří jindy byli tak otravní, dnes mlčeli. Na obloze putovaly mraky, které však působily zvláštním dojmem. Byly celé černé, takže skrývaly poslední teplé sluneční paprsky. K dešti se nemělo. Každý, kdo alespoň trochu rozuměl přírodě, musel vycítit, že něco není v pořádku. Poslední tenké paprsky, které se probojovaly nezvyklými mraky, pohladily prašnou cestu u řeky a pak slunce zmizelo dočista. Z dálky se ozvalo dusání kopyt.
Znenadání se na této pochmurné scéně objevil jezdec. Cválal na zpoceném koni, který běžel z posledních sil. Od huby mu odkapávala pěna, svaly se napínaly, až k prasknutí. Jezdec ale neplánoval dát koni odpočinku a kůň vlastně věděl proč. Pronásledovali je podivní jezdci. S kápí do půli čela, byli cítit na dalekou vzdálenost po sýře. V rukou třímaly velké těžké zrezavělé meče. Jezdec znovu pobídl funícího koně. Musel se dostat k horám, to byla jediná jeho šance. Oblohu prořízl blesk a z dálky zaburácel hrom. Splavená dvojice cválala dál do nedohledna. Netrvalo dlouho a na scéně se objevili pronásledovatelé. Černé smradlavé kápě jim sahaly pod místo, kde by měl být nos. Zvířata, na kterých jeli byla jen vzdáleně podobní koni, kterého měl jezdec před nimi. Jejich zvířata byli pokrytá nesčetnými jizvami a modřinami. Přesto se koně pohybovali lehce a bez obtíží. Jezdec velící ostatním se pousmál neviděnými rty, doháněli ho…
***
"Melian! Rychle, pomoz mi!" volal na Melian otec. Melian vyběhla z pokoje a šla pomáhat zahnat stádo nádherných koní. Nasedla na Amelka, který rozrušeně zaržál, a už si to mířila za skupinkou klisen, které se odmítaly vzdát šťavnaté zeleně.
"Co se děje? Proč musíme zahnat stádo?"
"To ti přesně neřeknu. Dostali jsme jen rozkaz od brány, že se blíží podivná bouře, která nevypadá dobře. Během pár minut by tu měla být." Melian se nechápavě koukla na nebe. Bylo krásně, slunce svítilo, bílé mraky pomalu putovaly po obloze- žádný náznak po bouřce. Ale během pěti minut, se vzduch ochladil a do stromů se opřel silný vichr. Melian byla ráda, že jí otec pomáhal, zavřít všechny dveře a okenice by jinak tak rychle nestihla. Když se ocitli uvnitř zabedněného statku, Melian si zhluboka oddechla.
"Děkuju za pomoc. Nevim, jak bych to zvládla bez varování a bez pomoci." Grulah se na svou dceru jen usmál. Přišla mu tak mladá, stále jí měl zafixovanou jako malou uličnici Melian, ale když se na ní zahleděl pořádně, přišla mu odhodlaná a připravená do života vejít jak se sluší a patří. Přesto by jí raději měl stále pod dozorem, u sebe doma.
"Tohle bude velká bouře, myslím si, že jediný strom v lese nezůstane bez úhony." Když pronesl Grulah tyto slova, Melian něco docvaklo. Budou padat stromy a Elen zůstala v lese. Nemá se kam jinam schovat. Musím jet za ní! došlo Melian a na nic víc už nečekala.
"Tati, musím jet něco zařídit. Všechno je zajištěné a myslím, že tě maminka bude potřebovat doma. Pojedeme alespoň kousek spolu. Musíme ale rychle, než začne bouře naplno." dostala ze sebe Melian a už běžela pro Amelka a otcova koně. Grulah se chtěl Melian zeptat, co má v plánu, ale než stihnul cokoliv namítnout, už mu Melian podávala ohlávku jeho koně a sama nasedala na Amelka. Nezbývalo mu tedy, než nasednout a vydat se po cestě za ní.
***
Bouře, jak řekl Melianin otec, byla vážně silná. Když se Amelk s Melian na hřbetu konečně dostal k branám města, uplynula alespoň hodina. Všichni strážní brány byli zalezlí v malém domku u cesty, připraveni však na jakýkoli útok. Když si všimli, že se blíží Melian, pokynuli jí, aby sesedla z koně.
"Neměla bys ta jezdit. Za skálou je ještě větší vichr a ve vzduchu jsou cítit nějaké divokomagové bytosti."
"Musím tam jet. Na druhé straně je má kamarádka. Je to má příbuzná." odpověděla zoufale Melian první věc, co jí napadla.
"Tak dobrá, ale dávej pozor. Až budeš chtít vejít, zabuš čtyřikrát a my ti otevřeme. Pospěš si." Melian poděkovala a rychle vyjela ven za bránu. Hned jak vyjela za závětří, opřel se do ní velký vítr. Amelk vylekaně zaržál, ale poslušně jel k místu, kde se nacházela ta malá mýtinka. Když se konečně dostali do lesa, vítr se sice zmírnil, ale stromy se nebezpečně kynklali a hrozilo, že každou chvíli spadnou. Nakonec přece jenom dojeli na mýtinku, nebo spíš tam, kde kdysi byla. Všude kolem ní byli popadané vzrostlé buky a věci, co byvaly kdysi úhledně uklizené na nějaké hromadě teď byli rozházené všude kolem. U jednoho spadlého stromu se krčila Elen a kousek opodál byl přivázaná Střela.
"Elen! Rychle musíš odtud! Nebo na tebe něco spadne!"
"Melian, co tady děláš? Já nevim, kam mám jet."
"Pojedeš ke mně, napovídala jsem strážným, že jsi moje příbuzná. Musíme si ale pospíšit, moc dlouho tam na nás asi čekat nebudou."
"Dobře, jen si sbalím pár věcí." Zvedla se Elen a začala pobíhat po mýtince a házela jí drahé věci do brašny. Melian si všimla, že má něco s rukou, ale nejspíš to nebylo nic vážného, řekla si. Nakonec se Elen vyhoupla neklidné Střele na hřbet a uvolnila lano, kterým byla spoutána. Když si Střela uvědomila, že je volná, splašila se a běžela střemhlav pryč z lesa. Naštěstí dobrým směrem, pomyslela si Melian a rychle pískla na Amelka, aby přidal a pokusil se Elen dohonit. Naštěstí je vážně dohonili, a když Střela uviděla Amelka, trochu se uklidnila a nechala se jím vést. Jakmile dojeli k bráně, zaklepala Melian přesně tak, jak měla domluveného se strážnými. Ti je vpustili a plně věnovali pozornost Elen, kkdyž ale usoudili, že je vážně eldurah, nechali je jet. Nikdo si ale nevšimnul muže v kápy, který se vyškrábal na zeď brány (skálu) a seskočil dolů. Pak se nepozorovaně rozběhl pryč….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama